V roce 1934 navštívil Eduard Bürgermeister, kapitán Českého Yachtklubu, s několika členy klubu Yachtclub ,,Labud" ve Splitu a dojednal kotvení pro české lodě. Jugoslávci motivovali Čechy k námořnímu závodu. Iniciativa, aby se nechala postavit první česká námořní jachta, vzešla od předsedy klubu Dr. Kubíčka, v Praze usedlého P. Bradiče a vyslance Jugoslávie v Praze Dr. Grisonoma, který vlastnil ve Splitu obdobné lodě.
Jachtu ,,Vltava" zkonstruoval Martinolič, postavena byla v Trogiru v dílnách Zadruga Brodograditěla a k jejímu dokončení došlo v roce 1935. Vltava je 10 m dlouhý kajutový ,,racer" typu M6, 2,1 m široký se stěžněm vysokým 15 m, s 1,1 t balastu a 45 m2 plachet.
Následně bylo vypsáno mezistátní utkání Československo-Jugoslávie o Pohár pražského primátora Dr. K. Baxy. Regata se konala 13.-15. září 1935, v předvečer závodu byla Vltava slavnostně pokřtěna. Kmotrami se staly choť vyslance Jugoslávie v Praze Dr. Grisonoma a choť předsedy Yachtclubu v jadranské loděnici ,,Labud" paní Deskovičová. Vltavu pokřtil splitský děkan Panič. Slavnostního aktu bylo přítomno mnoho přátel Československa. Slavnost byla zakončena banketem.
Proti Vltavě pod vedením zkušeného kapitána Edy Bürgermeistera a jeho posádky tvořené K. Myškou, O. Ornstem, A. Oxenbaurerem a R. Wintrem nastoupila jachta Morska Lastavica kormidlovaná Dr. Grisonomem s jeho jugoslávskou posádkou.
Závodilo se na trojúhelníku o straně tří námořních mil, který se obeplouval třikrát.Ve dvou závodech Vltava po tuhém boji zvítězila, jeden závod ztratila, v celkovém hodnocení zvítězila o 1 min.28 sec. Československé mužstvo získalo pohár a titul ,, Mistrů Adrie" na rok 1935. Závodu přihlíželi četní významní hosté, z utkání se stala prvořadá událost s velkým ohlasem v tisku.
Závod se opakoval v roce 1936. Jugoslávci postavili proti Vltavě dvě lodě, jedna se držela Vltavy, druhá zkoušela jiné manévry. Panovalo přitom pro září neobvyklé bezvětří a závod ovlivňovaly místní mořské proudy které Čechoslováci tak dobře neznali, Jugoslávci vyhráli. Třetí závod v roce 1937 opět skončil porážkou Vltavy, kterou vedl M. Breda s výměnným družstvem.
Před závody se na Vltavě konaly tréninkové plavby a členstvo se střídalo od května do září,
takže byly navštíveny skoro všechny ostrovy dalmáckého archipelu.
V předvečer války v roce 1938 byla Vltava převezena do Prahy a díky tomu i zachráněna. Splitská flotila totiž z velké části nepřežila německo-italský válečný útok.
Během 2.světové války loď měnila majitele. Podnikatel Chochola plachtil s paní Ljubou Hermanovou, od něj ji údajně zakoupil za nespecifikovanou sumu "nejmenovaný válečný zbohatlík". V letech 1947 až 1955 byl majitelem MUDr. Sláma. V roce 1955 Vltavu zakoupili pánové Josef Šunda, Luboš Vacovský a Bořek Krupka, začátkem 60. let se k nim přidali pánové Zd. Prokůpek a Jiří Vonka.
VLTAVA plula převážně na vodní nádrži Slapy, kde vyhrávala místní závody a o vítězství se střídavě dělila s plachetnicí SVEA (postavena v roce 1912). Bylo podniknuto několik rekreačních plaveb po Jaderském moři a na Baltu (Greisswald v letech 1975 a 1976).
V 90. letech 20. století byla Vltava několik let na suchu, až v roce 1999 byla zakoupena p. Hanákem, vcp. Ferfeckým, p. Hlavešem, p. Vagenknechtem a MUDr. Vydrou. V suchém doku na Mělníku byla v letech 1999 až 2000 důkladně renovována. V letech 2000 a 2001 plula loď v místních vodách na přehradě Orlík a účastnila se místních závodů.
Při povodních 2002 byla Vltava zaplavena v suchém doku a značně poškozena, došlo k úpravě vlastnických vztahů. Po rozsáhlé rekonstrukci se uvedla Vltava do téměř původního stavu z roku 1935. V červenci 2005 byla opět spuštěna na orlickou přehradu a začaly přípravy na ,,RADAVSKÝ POHÁR" konaný na Orlíku. Sestavila se posádka schopna vítězství a za účasti kapitána Josefa Nováka, Jiřího Vonky, Martina Vydry, Romana Vagenknechta a Ondřeje Hanáka Vltava v silné konkurenci zvítězila, a tak navázala na svůj triumf před 70 lety.
Vltava zvítězila i při výroční regatě ,, Poháru VLTAVY,, v záží 2005 a tak zůstala pro tento rok neporažena.

Články z tisku, září 1935